Nejchladnějším zimním měsícem má být leden, kdy i v nížinách klesne průměrná měsíční teplota pod 0 °C. Letošní zima se od tohoto popisu v mnohém liší a nepřestává překvapovat rekordními vysokými teplotami. Díky převládajícímu západnímu proudění se do České republiky stále dostává teplý a vlhký vzduch z Atlantského oceánu. Ani dlouhodobý výhled předpovědi počasí zatím nehlásá příchod změny – závějí sněhu a pravé zimy.
Vyhněme se otázce, zda za letošním nezvyklým chováním počasí stojí globální oteplování, lidská společnost či přirozené přírodní cykly, a položme si otázku, která se nás dotýká mnohem bezprostředněji: „Jaký vliv má nadprůměrně teplá zima na přírodu?“
Asi nejvíce zdrcující dopad má mírná zima na zvířata, která se ukládají k zimnímu spánku do půdy či listí. Jedná se především o nejrůznější druhy hmyzu, ale také o plazy a obojživelníky. Za normální zimy jsou spící zvířata chráněna sněhem a ledem. Spí pak v suchu a teplu. Pokud je ale venku teplo a chybí sníh, je všude vlhko. V tu chvíli se daří houbám a plísním, které trápí a hubí nejen zimující živočichy, ale i nás lidi zvýšeným výskytem viróz a onemocnění dýchacích cest. Mnoho živočichů proto pomře. Naopak houbaři můžou mít radost – v lesích se dá najít hlíva ústřičná i vzácné ucho Jidášovo. Navíc na zemi neleží sníh a tak "hledači pokladů" nemusí odmetat vrstvu bílé pokrývky.
Teplá zima ovlivní také chování zvířat a růst rostlin. Přestože je leden, na zahrádkách rostou sněženky a na stromech se rozvíjejí pupeny. Také ptáci jakoby nechápali, že zima by měla vrcholit – ve stromech prozpěvují jarní trylky, husy a jiní tažní ptáci stále nedoletěli do teplých krajů; mnohé ptačí druhy ze severu se na svá česká zimoviště zase ještě nedostavily.
Ani změna počasí však nemusí přinést úlevu – příchod krutých mrazů bez sněhu (tzv. holomrazů) po dlouhém teplém a vlhkém období jen dokoná započatou zkázu. Příchod bílé zimy proto neudělá radost jen milovníkům zimních sportů a majitelům vleků, ale také přírodě samotné.
