Mezi nejnovější přírůstky etnografické sbírky vsetínského muzea patří řezbovaná obličejová maska čerta z dílny Tomáše Naňáka. Maska čerta je vyrobena z živočišných materiálů, zdobí ji kravské rohy a vlna z islandské ovce. Obličej čerta je vyřezán z lipového dřeva a zakonzervován olejovou lazurou. Inspirací pro vizuál masky byly zvyky a tradice z okolí Štítné nad Vláří.
Masky tohoto typu je možné každoročně vidět například na Mikulášském jarmeku ve Valašských Kloboukách. Maska bývá zpravidla doplněna o kožich z ovčí vlny přepásaný řetězem. V rukou mívají čertovské postavy březovou metlu, kterou používají k pokárání nejen dětí, ale často i dospělých. Dalo by se s nadsázkou říct, že ačkoliv je podob čertů tolik, kolik je vesnic na Valašsku, v každé masce najdeme nějaký (jiný) odraz zvyku či tradice. Nejviditelnějším znakem obličejové masky z muzejní sbírky jsou dozajisté kravské rohy, které (i svou velikostí) mohou odkazovat na plodnostní charakter.
Maskování, anonymizace je neodmyslitelnou součástí všech obchůzek v průběhu roku. Symbolika převtělování se do jiných postav je typická především pro zimní období, kdy nadvládu nad světem přebírají zlé síly a tma. Od nepaměti bylo snahou lidí vše zlé od sebe odehnat, ještě lépe si je k sobě vůbec nepřipouštět. Obličejové masky jsou využívány nejčastěji při průvodech maskovaných postav v období adventu, kdy doplňují mikulášskou družinu. Postava čerta při obchůzkách symbolizuje zlo jako protiklad k dobru. Kromě vizuálních znaků napomáhá k zastrašení zlých sil prostřednictvím hlučení, řinčení řetězy či zvoněním zvonců.
Tomáš Naňák tvoří pod uměleckou značkou Tonawooden. Pochází z Brumova-Bylnice a práci se dřevem se věnuje od střední školy. Tvoří jak své autorské výrobky (nejčastěji sochy a čertovské masky), tak také přání na zakázku. Jeho autorskou práci je možné vidět převážně na jarmarcích s řezbářskou tematikou (např. ve Valašských Kloboukách či v Liptále). Řezbařina je pro něj způsob, jak dát dřevu nový život, který nese svůj jedinečný příběh.
