Zajímavým zástupcem drobných zemních savců ze skupiny hmyzožravců je rejsek horský. Patří mezi živočichy, kteří jsou plošně rozšířeni v severních oblastech s chladnějším klimatem. Jižněji se vyskytují jen ve vyšších nadmořských výškách nebo v hlubokých údolích i v nižších polohách, které svým chladným klimatem drsné horské prostředí připomínají.
Rejsek horský na rozdíl od našich ostatních rejsků zbarvený černošedě na většině těla. Světlejší jsou jen nohy a ocas. Způsob života je zatím málo známý. Předpokládá se, že většinu života tráví pod zemí. Hnízdní noru si hrabe pod kameny nebo padlými kmeny, ale umí si postavit i hnízdo 20 cm nad zemí na vegetaci. Samice mívá jedenkrát až dvakrát ročně 2 až 9 mláďat od dubna do září. Rejsek horský dobře hrabe a pod zemí hledá také potravu – živí se červy, měkkýši a larvami hmyzu.
Je to představitel chladnomilné lesní fauny. Jeho výskyt je v nejvyšších polohách Beskyd plošný, především v pásmu přírodních horských smrčin a pod nimi se nacházejících horských bučin. V nižších polohách jej najdeme ostrůvkovitě. Hlavní oblastí výskytu na Valašsku jsou tzv. Přední hory Beskyd (Radhošť, Čertův mlýn) a masívy Javorníků a Vsetínských vrchů.
Rejsci jsou zvláštní tím, že se v prostoru orientují podobně jako netopýři. Při pohybu vysílají před sebe ultrazvukové signály a na základě odrazů těchto signálů vědí o překážkách nebo o kořisti, k níž se blíží.
Rejsek horský je zvláště chráněným druhem v kategorii silně ohrožených a je i na evropském seznamu chráněných druhů živočichů. Má významný kulturní a vědecký význam. Některé odborné prameny tvrdí, že je nejstarším savcem střední Evropy – poznatky o jeho výskytu jsou údajně až z období třetihor!
