Barokní krajina českých zemí je nezaměnitelným fenoménem, který dodnes představuje nejvýraznější vizuální složku krajiny na venkově. Kdo by neznal Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře nebo typickou scenérii mikulovského Svatého kopečku?
Co vlastně ale ta barokní krajina je a jak vznikala? Baroko jako umělecký směr bylo odpovědí katolické části křesťanského světa na vznik reformačních církví. Toto nové umění mělo působit na duši člověka, vyvolávat bázeň boží a tak navracet zbloudilé ovečky do římské církve. V českých zemích vygradovaly rekatolizační snahy po třicetileté válce. Zničující konflikt devastoval krajinu a tedy i hospodářství, které bylo ještě pořád založeno na zemědělství. Konfiskace majetků protestantské šlechty vedla k velkým majetkovým změnám a příchodu „nové aristokracie“. Ta přicházela často ze silně katolických regionů, kde již dominovalo baroko a díky tomu se do naší země dostaly nové myšlenky a to nejen z oblasti náboženství a umění, ale také týkající se hospodářství a managementu. Snaha propojit harmonicky lidskou činnost s přírodou a vytvářet nejen esteticky, ale také ekonomicky hodnotné prostředí vyústilo právě do vzniku barokní krajiny. Typickými prvky byly krajinné kompozice užitkových a reprezentačních (civilních nebo církevních) budov spojené novými silnicemi, které lemovaly stromořadí, jež úmyslně vedly zrak putujícího k pečlivě zvolené dominantě. Krajinu doplňovaly letohrádky, romantické zámky, někdy dokonce umělé zříceniny a jeskyně. Svatost krajině dodávaly nová poutní místa, křížové cesty, kapličky, sochy světců, kříže nebo boží muka.
Zřejmě nejvýraznější, i když dnes jenom částečně dochovanou, barokní krajinní památkou v našem regionu byla kompozice na Helštýně u Valašského Meziříčí. Dnes již zaniklý letohrádek na vrcholu kopce (díky archeologickému výzkumu byly odhaleny jeho základy a dnes jsou vyznačeny v terénu) představoval centrální bod, ke kterému směrovaly tři pohledové linie. Na severu to byl pohled vedený stromořadím k bráně tzv. Nového dvora, co byl vrchnostenský statek vybudovaný mezi Byninou a Krhovou. Hlavní jihozápadní osa, zvýrazněná dvě stě metrů dlouhou alejí pojila průčelí letohrádku se zámkem Žerotínů a poslední linie (bez stromořadí) směrovala k poutnímu kostelu v Zašové.
Hezkou ukázkou drobného krajinného prvku s výrazným efektem je kaple Panny Marie v Kelči-Komárovicích. Svatostánek stojí na vyvýšeném místě, na křižovatce cest mezi Kladeruby, Němeticemi a Komárovicemi. Podobně umístněné kapličky nacházíme na Kelečsku poměrně často, ale až na výjimky jsou to stavby výrazně mladší – jde o dodnes viditelnou inspiraci myšlenkami barokní krajiny.
Dalším zajímavým prvkem jsou sochy světců. Jako příklad poslouží socha sv. Jana Nepomuckého (typicky barokní světec s ochrannou funkcí), která stojí severně od obce Ústí u mostu přes Vsetínskou Bečvu. Socha původně stála mimo obec a každý poutník mohl světci věnovat krátkou modlitbu, než se odhodlal přejít na druhý břeh řeky.
Jistě nejméně viditelným krajinným prvkem jsou boží muka. Tyto malé, kuželovité případně hranolovité stavbičky s hlavicí, symbolizovaly sloup, u kterého byl bičován Kristus. V rámci barokní krajiny plnily funkci dnešních turistických ukazovatelů, případně vytyčovaly hranice obcí nebo i soukromých pozemků. Eventuálně mohly připomínat historickou událost, které se stala na daném místě. Barokní boží muka je možné najít v Kelči, Komárovicích nebo Velkých Karlovicích. Podobnou funkci měly také první solitérní kamenné kříže, které navíc nesly nápis s jednoduchým poselstvem. Za zmínku stojí například tzv. Zelený kříž na západním okraji Kladerub.
Závěrem je jistě nutné zmínit Baziliku Nanebevzetí Panny Marie na Hostýně. Toto poutní místo se sice nachází těsně za hranicí našeho regionu, ale historicky představuje významné církevní místo pro valašskou populaci a také je jedním z nejlépe provedených příkladů barokní církevní kompozice na Moravě. Z dálky viditelná stavba na vrcholku výrazné hory opředená legendami o léčivém pramenu a zázračné záchraně věřících od Tatarů byla jistě silným argumentem v rukách prokatolicky orientované šlechty. Atmosféru tohoto magického místa, stejně tako jako některých dalších barokních krajinných kompozic, nakonec oceňují lidé dodnes.
