Jakožto majitelé zraku rozpoznávajícího široké spektrum barevných odstínů (narozdíl třeba od psů či koňů) si užíváme svět v pestrých barvách. Je sice pravda, že v tomto ročním období nás příroda ochudila o vnímání různých druhů zelení kontrastujících s pestrými okvětními lístky, ale o to víc můžeme vnímat barvy vpravené do našeho okolí přičiněním člověka.
Poslední století se většina barev vyrábí synteticky, a tak si možná ani neuvědomíme, že některým barvám dodal na významu obtížný způsob jejich získávání z přírody. Tak třeba červená: získat červený pigment pro výrobu malířských barev sice moc složité není (je obsažen v železitých minerálech), ale získat červenou pro obarvení textilie, tak to už je horší. Červenohnědý odstín lze získat třeba z kořene mořeny barvířské, ale pokud by jste zatoužili po purpurovém rouchu, byl by tento rozmar vykoupen smrtí několika tisíc plžů ostranky jaderské, z jejichž výměšků se barva vyráběla. Proto také byla purpurová barvou králů a církevních hodnostářů a měla vysoké postavení v barevné symbolice. Dnes je jednou ze čtyř základních tiskařských barev (CMYK) a purpurové tričko či sukýnku má ve své garderóbě každá malá holčička.
Barvám z pohledu přírodovědce, fyzika, malíře, barvíře, keramika i psychologa bude v zámku Kinských ve Valašském Meziříčí věnována na podzim tohoto roku interaktivní výstava. Už teď však muzejníci vytvořili výukovou animaci na toto téma a na čtvrtek 21. ledna a 25. února je pro školní (i předškolní) děti připraven lektorský program, ve kterém se seznámí se světem barev z pohledu malíře. Děti si zde vyzkouší jak se barvy míchají, z čeho vznikají, jak jich lze využít k ošálení lidského oka a samy si také můžou prožít atmosféru tvorby pravěké nástěnné malby. Pokud ale nejste členy této věkové kategorie, navštivte aspoň zdejší kavárničku s nově vystavenými obrazy Karla Hofmana. Třeba vás jeho malby předjarních krajin přesvědčí o tom, že i hnědavé odstíny letošní zimy dokážou být malebné.
