Slunéčko východní (Harmonia axyridis) pochází původem z Asie. Je skoro stejně velké jako naše běžné slunéčko sedmitečné, liší se však svými barvami. Většinou najdete slunéčka s devatenácti černými tečkami na oranžovém podkladu. Slunéčko východní ale dokáže vytvořit mnoho různých barevných kombinací od téměř netečkovaného až po úplně černé brouky. Nikdy ale nevytvoří formu, která by byla podobná slunéčku sedmitečnému.
Již mnoho desetiletí je vysazováno jako biologický pomocník po celém světě, původně pomáhalo člověku místo chemie v boji se škůdci v zemědělství. Je totiž velmi žravé, plodné (klade až 2000 vajíček za život) a agresivní. Když se potkají dvě stejně velké larvy třeba našeho slunéčka a tohoto asijského, vždy vyhraje asijský dobyvatel. Pokud se vysazovalo jen do skleníků, kdy neunikalo do volné přírody, nebyl problém.
Pak se mu ale naráz ve volné přírodě zalíbilo a začalo se explozivně množit. V přírodě, kde se namnoží, totiž dokáže zničit skoro všechen ostatní hmyz, i užitečný či chráněný. Během pár let dobyla celou severní Ameriku, kdy se šířila o stovky kilometrů ročně. V roce 2004 zkolonizovala celé Britské ostrovy a poté přes kanál La Manche obsadila celou západní Evropu. Na podzim roku 2007 již masově zimovala i u nás v Beskydech.
Nejčastěji najdeme slunéčka nyní, kdy se schovávají do domů k zimování. Velmi rádo se shlukuje s ostatními na zdech či oknech a společně pak spí i celé hrozny slunéček. Problém je, když se schovají do bytů či vytápěných prostor. Už kolem Vánoc jim dojdou zásoby tuku a slunéčka se probudí a hledají něco ke snědku či napití. Často tak zalézají do potravin, kde pak i umírají.
A problém je na světě – slunéčka chutnají odporně a kazí tak chuť jídla. Dobré je proto slunéčka hned, jak je najdete odchytit do papíru a vysypat ven z tepla do podzimní přírody. Často jim tak i zachráníte život.
