V uplynulých třech týdnech sevřely Valašsko a s ním i velkou část Evropy arktické mrazy. Příčinou mrazivého počasí byl příliv velmi chladného vzduchu kolem mohutné tlakové výše, která se na konci ledna vytvořila nad Ruskem.
Silný mráz dorazil na Valašsko v pátek 27. ledna, kdy teploty poprvé klesly pod -10 °C. Ráno 30. ledna právě díky mrazu popraskaly mezi Jablůnkou a Valašským Meziříčím koleje. Přituhovalo však stále více a začátkem února už ranní teploty atakovaly hranici -20 °C.
Na meteorologických stanicích ČHMÚ ve Vsetíně i ve Valašském Meziříčí bylo nejnižších teplot dosaženo shodně ráno 3. února. Ve Valašském Meziříčí teplota klesla k -21,8 °C, ve Vsetíně až k -23,8 °C (a při zemi k -25,3 °C). V obou městech bylo prvních šest únorových dnů arktických, což znamená, že maximální denní teploty vzduchu zůstávaly trvale pod -10 °C.
Z regionálních meteorologických stanic bylo nejdrsnější počasí registrováno na horské stanici Maruška nad obcí Hošťálkovou. Teplota zde sice poklesla nejvíc „jen“ k -21,5 °C, a to 4. února, ale zato od 1. do 12. února na stanici zaznamenali 12 arktických dnů v řadě! Maximální denní teploty se několikrát nedostaly ani nad -15 °C. Navíc, na vrcholu kopce Maruška často nepříjemně fouká…
V úterý 14. února mráz konečně zeslábl. Následujícího dne pak začalo hustě sněžit a valašské kopce zasypalo během dvou dnů zhruba půl metru nového sněhu.
Letošní arktické počasí bylo sice hodně nepříjemné, ale v minulosti se lidé na Valašsku museli mnohokrát vypořádat s ještě krutějšími mrazy. Například v lednu 2006 změřili meteorologové ve Vsetíně minimum -26,9 °C, v lednu 1985 dokonce -29,5 °C. To jsou však stále „vysoké“ teploty ve srovnání s rekordně mrazivou zimou v roce 1929, kdy teplota 11. února ve Vsetíně spadla až k dnes neuvěřitelné hodnotě -37 °C!
