Archeologický výzkum barokní kaple v zámku Žerotínů byl vyvolán potřebou ochránit malby významného moravského malíře Josefa Ignáce Sadlera. Tyto nedávno rekonstruované malby byly totiž ohroženy vzlínající vlhkostí. Situace si tedy vyžádala snížení terénu z vnější strany severní zdi a vyhloubení drenáží pod podlahou u severní a jižní zdi v interiéru kaple. Výzkum proběhnul v třech etapách, které byly rozloženy mezi roky 2020 až 2024.
Po odstranění barokního dláždění bylo zjištěno, že jeho úroveň byla sekundárně navýšena, protože pod dlažbou se nacházela vrstva suti, která obsahovala smíšený soubor novověkých až moderních nálezů. Za samostatnou zmínku stojí fragmenty pravděpodobně renesančních cihel a také několik soudobých kachlů. Po odstranění této navážky byly nalezeny různé, převážně kamenné konstrukce, které byly vzájemně často převázané. Vzhledem na komplikovanou nálezovou situaci bude odkryv popisován chronologicky – začne se tedy nejstarším objevem. Nejstarší doloženou konstrukcí byla městská hradba, která byla vybudována v první polovině 16. století. Její relikt je součástí východní zdi kaple, jež směruje do dnešní Komenského ulice. K hradbě bylo během renesance přistavěno dnešní křídlo (samozřejmě ještě bez kaple). Západně od ní byla v ploše sondy odhalena valounová dlažba, patrně pozůstatek původního zámeckého nádvoří. V jihozápadním rohu se pak nacházela zahloubenina s několika plochými kameny na dně, zřejmě úprava pro sloupy dřevěného ochozu na vnitřní straně nádvoří. Tento vnitřní prostor zámku byl také vyložen štětovou dlažbou, která byla několikrát opravována a později také kladena v několika dalších vrstvách a to minimálně v části nádvoří, která směrovala k městu.
Později byla do rohu mezi výše uvedené zámecké křídlo a městskou hradbou vložena menší obdélníková přístavba s orientací delší osy sever-jih. Šlo zřejmě o „lehkou“ konstrukci, protože její základy byly i na dobové poměry vcelku úzké a také mělce založené. Stavba každopádně zvládla odolat silnému požáru, jak to dokládá výrazná vrstva popela na původní hliněné podlaze. Na katastrofické ohňové vrstvě byla nalezena bílošedá krusta tvořena několika centimetry udusané vápenné malty. Zřejmě šlo o novu podlahu, která měla určitě vylepšit status budovy po zmiňovaném požáru. Tato stavba zaniká během velké barokní přestavby celého zámku v první polovině 18. století, kdy se do předmětné plochy, ovšem v ose východ-západ, umístila dodnes stojící kaple a na ni navazující kamenné arkády vnitřního nádvoří zámku. V severním základovém zdivu kaple, přibližně na úrovni oltáře byla objevena malá kamenná klenba, která mohla být dobovou drenáží nebo větracím otvorem. Na vnější straně severní zdi byl nalezen, pod prostředním oknem kaple, zazděný výklenek a kousek dále také obdélníkový otvor, který sloužil jako vyústění toalety objevené během staršího stavebně historického průzkumu. Na severozápadním rohu kaple byla nalezena menší zeď nebo zdi, které oddělovaly zámecký areál od města (konkrétně od již zmíněné Komenského ulice).
Co se týče movitých nálezů, nacházeny byly zejména fragmenty cihel, kachlí a dlažeb. Dále různorodé zlomky stolní a kuchyňské keramiky, méně zvířecí kosti a drobné železné předměty. Zpracování a dokumentace těchto předmětů aktuálně probíhá a předpokládáme, že získané informace nám pomůžou poodhalit další střípek z raně novověkých dějin zámku Žerotínů ve Valašském Meziříčí a případně zlepšit dataci oné zaniklé stavby, která předcházela dodnes stojící kapli.
