Ve věku 96 let zemřel 8. ledna 2026 akademický sochař, designér, šperkař a pedagog Václav Cigler, mezinárodně uznávaný sklářský umělec. Narodil se ve Vsetíně roku 1929 a dětství i mládí prožil na Jasence. Po válce dokončil studium na místním gymnáziu a poté se zaměřil na sklářské vzdělání. Na průmyslové sklářské škole v Novém Boru získal znalosti a dovednosti v rytí, malování i leptání skla (1948–1951) a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze absolvoval ateliér profesora Josefa Kaplického (1951–1957).

Roku 1965 založil a až do roku 1979 vedl proslulý ateliér Sklo v architektuře na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Významně tak ovlivnil vývoj českého i slovenského sklářství a vychoval celou generaci výrazných osobností. V oblasti uměleckého skla sehrál doslova průkopnickou a iniciační roli – předjímal progresivní tendence, jako byly světelná a kinetická plastika, konstruktivní koncepce, minimalismus či land art. Těžištěm jeho tvorby byla souvztažnost skla s prostorem, světlem i vodou.

Pro rodné město navrhl trofej Ceny města Vsetína, která je oceněným udělována od roku 2001. Sám tento skleněný objekt označil za „Stélu“. Tvoří ji dva hranolové pilíře z čirého křišťálového skla, spojené menším kvádrem, jenž je pokaždé zhotoven z odlišně zbarvené skloviny. Realizaci jednotlivých trofejí zajišťuje Ciglerův dlouholetý spolupracovník, sklářský mistr a výtvarník Jan Frydrych, který volí barvu prizmatu podle vybraného nositele ceny.

V souvislosti s udělením čestného občanství města Vsetína vytvořil Václav Cigler ve spolupráci s architektem Michalem Motyčkou monumentální instalaci Pocta RNDr. Bohumilu Peroutkovi, která byla na nádvoří vsetínského zámku instalována od září 2010 do května 2017 (v současnosti je uložena ve skladu městského úřadu). Instalaci tvořila dvojice kruhových objektů umístěných do středu atria. Nad křehkým zrcadlovým kruhem (ø 2,5 m), položeným na dlažbě, se ve výšce přibližně sedmi metrů vznášela mohutná kovová obruč (ø 10 m), zavěšená na lankách a za větru mírně levitující. Tato poměrně minimalistická kompozice dvou geometrických objektů překvapivě vyvolávala nekonečné vizuální proměny prostoru během střídání denních i ročních dob. Vnímavému návštěvníkovi se tak každé setkání s Ciglerovou instalací mohlo stát neopakovatelným optickým i emotivním zážitkem.

Václav Cigler pojal nádvoří vsetínského zámku jako „prostor k zamyšlení“ inspirovaný tragickým osudem muzejního pracovníka RNDr. Bohumila Peroutky, který se v době politických represí pokusil v zámeckém atriu o demonstrativní sebeupálení a následkům zranění podlehl († 30. 10. 1969).

Akademický sochař Václav Cigler po sobě zanechal nezapomenutelný odkaz! Vzpomínáme na něj s nesmírnou úctou a vděčností.