Ve Valašském Meziříčí nese jedna z ulic jméno po skladateli, pedagogovi a sběrateli lidových písní Janu Nepomuku Poláškovi.
Jan N. Polášek se narodil 16. dubna 1873 ve Frenštátě p. R. Odmalička byl obklopen hudbou a písničkami. Už v sedmi letech uměl hrát na housle, psát noty, učil se hrát na flétnu a od 13 let začal s výukou hry na klavír. Hudebně nadaného chlapce přijal na svou varhanickou školu v Brně Leoš Janáček, se kterým se Polášek i po ukončení této školy dál přátelil.
Po dalším studiu a vykonání státních zkoušek se stal profesorem hudby ve Valašském Meziříčí. To se psal rok 1896…
Ve Valašském Meziříčí, městem plném spolků, škol a bohatého kulturního života, našel mladý Jan Nepomuk výborné zázemí. Učil na místním gymnáziu, na učitelském ústavu, v r. 1901 založil vlastní soukromou hudební školu. Profesor Polášek si brzy získal svými pedagogickými schopnostmi přízeň svých žáků, kteří na jeho způsob výuky vždy s láskou vzpomínali.
Jan Polášek byl po celý život velmi činorodý člověk, proto se hned po svém příchodu do Valašského Meziříčí zapojil do veřejného života, mj. se stal sbormistrem pěveckého sboru Beseda, více než třicet let působil v sokolském ochotnickém divadle, kde měl na starosti hudební složku představení. Kromě toho komponoval – složil přes 180 hudebních děl nejrůznějších žánrů. Některé jeho písně inspirované lidovou hudbu dodnes najdeme na repertoáru pěveckých sborů
Nesmrtelným zůstává Polášek na poli sběratelském. S Leošem Janáčkem a později s dalším spolupracovníkem Arnoštem Kubešou nasbíral za více jak půl století okolo 4 500 písniček. Část nasbíraných lidových písní se podařilo vydat tiskem v několika publikacích a dodnes jsou cenným materiálem pro národopisné soubory a milovníky hudby vůbec.
Jan Nepomuk Polášek zemřel 3. dubna 1956. A Valašsko tesknilo. Odešel jejich „písničkový profesor“, vážená a uctívaná osobnost. Jeho ostatky jsou uloženy na Valašském Slavíně ve Valašském muzeu v Rožnově p. Radh.
Jiřina Fabiánová
