Dne 28. října si připomínáme vznik samostatného státu. I když vyhlášení samostatnosti proběhlo během jednoho dne, tomuto samotnému aktu předcházelo více událostí, které jej umožnily. Do vzniku Československa také zasáhly svým působením i obyvatelé Vsetínska a to ve spojení s osobou Tomáše Garrigue Masaryka.
V roce 1907 Masaryk kandidoval jako poslanec do říšské rady za tzv. valašská města, správně se jednalo o IV. volební obvod moravských měst, náleželo do něj i město Vsetín. Tato kandidatura byla úspěšná. Jako poslanec hájil zájmy tohoto regionu, což se projevilo i jeho druhým zvolením v roce 1911. Masarykův druhý poslanecký mandát byl ovšem přerušen zahájením první světové války. Jelikož se absolutně neztotožňoval s habsburskou válečnou politikou, rozhodl se pro emigraci do tehdy ještě neutrální Itálie, kterou uskutečnil na konci roku 1914. Díky druhému poslaneckému mandátu získanému na Valašsku, mohl v emigraci začít vystupovat jako legálně zvolený zástupce českého národa a žádat jeho svobodu. První světová válka změnila Masarykův názor, že lze monarchii reformovat do svazku autonomních zemí. Arogance císařské moci způsobila přerod Masaryka v zastánce samostatného českého národního státu. Z iniciativy Masaryka, Beneše a Štefánika vznikla v roce 1916 v Paříži Československá národní rada jako reprezentativní orgán zahraničního odboje. Z válečných zajatců a krajanů žijících v Rusku byla v roce 1917 vytvořena Československá legie, na jejímž vzniku se podílel i Masaryk, další jednotky vznikly v Itálii a Francii. Vznik bojových jednotek v zahraničí složených z Čechů a Slováků, byl důkazem pro Dohodové mocnosti o odhodlání vytvořit si samostatný národní stát.
Po vstupu Spojených států do války, byla porážka Trojspolku jen otázkou času. Navíc v americkém prezidentu Wilsonovi, který zastával tezi práva na sebeurčení národů, získal projekt Československé samostatnosti silného obhájce. Toto vše nakonec vyústilo ve vyhlášení samostatného Československa 28. 10. 1918.