Lešenský zámek byl po osmapadesát let spojen s historií rodu Kinských. Příběh se začíná roku 1887, kdy bylo panství odkoupeno Augustem Leopoldem hrabětem Kinským (1817–1891) pro jeho nejmladšího syna Filipa Arnošta (1861–1939). Z Filipových deníků se dozvídáme, že se rodina Kinských často zapojovala do života obce. I během druhé světové války vztahy nijak neochladly. Bedřich Kinský, jakožto major Wehrmachtu, držel nad obyvateli Lešné ochrannou ruku a odvrátil plánovaný masakr.
Posledním šlechticem v Lešné byl Christian Leopold Kinský. Narodil se 14. února 1924 v Novém Jičíně, kde později studoval gymnázium. Za druhé světové války sloužil u Wehrmachtu v Gliwici. Po tříměsíčním leteckém kurzu byl vybrán mezi vojáky, kteří měli vztyčit vlajku. Za odmítnutí skončil ve vězení, z něhož se dostal díky shovívavému nadřízenému. Jeho zdravotní stav mu však nedovolil další vojenskou službu. Jelikož měl zákaz vrátit se k rodičům na zámek v Lešné, pobýval u strýce v Lysicích. Poté se živil jako pomocný myslivecký úředník v Telči u hraběte Leopolda Podstatského-Lichtensteina, svého švagra. Po válce byl zatčen a odvezen na Rakouské hranice do obce Waidhofen. Odtud se pěšky dostal ke své druhé sestře do Dobersbergu. Za stravu pracoval v lese jako pomocný dělník. Po čase si zřídil podnik při řece Ziller v Tyrolsku. Vedl vlastní pilu až do doby, kdy vše vzala povodeň. U dřeva zůstával i nadále jako vedoucí dřevařské školy v Salzburgu. Deset let po sňatku (1956) s Josefinou Marií hraběnkou van der Straten-Ponthoz (*28. květen 1921) se začal starat o rodový majetek, do něhož se čítá hrad Heidenreichstein s lesy o 3000 hektarech.
Christian Leopold celý život udržoval kontakty s rodným krajem. Nový Jičín pravidelně navštěvoval a nezapomenutelnou se stala i jeho přítomnost na zahájení výstavy obrazů předků na zámku v Lešné v roce 2005, na kterou dojel hrabě Kinský v automobilu Bugatti. Na obnovený zámek se ale Christian Leopold už nikdy nepodíval. Dne 23. září 2011 hrabě po dlouhé nemoci skonal. Zářijová výstava v zámku Lešná u Valašského Meziříčí, věnovaná jak Christianovi, tak jeho předkům, v sobě skrývá upomínku na výročí jeho narození (1924) i na smutné září 2011.