Konopí je v poslední době hojně diskutovaným tématem, a to především pro své psychotropní účinky.
Tyto jeho pomíjivé vlastnosti však v minulosti nikoho nezajímaly. Konopí seté se už odpradávna pěstovalo především pro využití k výrobě textilu. Je dokonce považováno za vůbec nejstarší textilní rostlinu.
Nejinak tomu bylo na Valašsku, kde se konopí pěstovalo ve větší míře spíše v jeho teplejších oblastech na jihu regionu. Dokládá to i výpověď staříčka z Francovy Lhoty: „Len mňél snáď každý, keřísi mněli nasété aj konopí“.
Výroba textilií z konopí byla dříve práce velmi časově i fyzicky namáhavá. Začínala na jaře na poli, kde se vysévala semínka konopí, z nichž vyrůstaly dvojí rostliny – samčí (zvané i poskonné) a samičí (hlavaté) obsahující semena. V létě se proto muselo sklízet nadvakrát. Samčí konopí se sekalo už v červenci a ihned poté ho ženy týden máčely – uložily do vodní lázně nebo je nechaly několik týdnů rosit na louce. Samičí konopí se sklízelo po dozrání semen v září a po odrhnutí semen se rovněž močilo nebo rosilo. Teprve na konci podzimu se z konopných stonků lámáním a česáním získávalo vlákno potřebné k výrobě textilu.
Náročně získané konopné vlákno je hrubší a pevnější než lněné, proto se v minulosti používalo především k výrobě provazů a lan či hospodářských textilií, jako pytle, plachty apod. Méně se z něj zhotovovaly oděvy a když už, tak většinou v podobě všedních součástek oblečení nebo podšívek, kapes apod.
Význam konopí v textilní výrobě postupně během 19. století upadal z důvodu dovozu levné bavlny z kolonií. Současné výzkumy však upozorňují na vynikající vlastnosti konopných vláken - např. zadržování UV záření, dobrý odvod potu, antiseptičnost, tlumení kožních plísňových onemocnění apod.
Chcete-li se o historii konopí i o širokých možnostech jeho využití od léčitelství, potravinářství až po stavitelství dozvědět více, pak navštivte zámek Kinských ve Valašském Meziříčí. Pracovníci Muzea regionu Valašsko tam připravili o konopí zajímavou výstavu, která bude otevřena na konci prázdnin.
