V roce, končícím číslovkou třináct, si připomeneme mnohá jubilea či události. K jedněm z nich patří čtyřsté výročí od vydání dvou českých tištěných biblí z doby předbělohorské.
Psal se rok 1613, když se Jednota bratrská rozhodla vydat podruhé Bibli kralickou jednodílnou. První vydání „jednodílky“ z r. 1596 s dokonalou grafickou a jazykovou úpravou sice dobře sloužilo širokým vrstvám obyvatelstva bratrského vyznání, avšak mělo jednu malou vadu. Písmo v této bibli bylo tak drobné, že mnozí věřící s chatrným zrakem je už nepřečetli. Protože Jednotě bratrské záleželo na každém čtenáři, byla vydána tato bible ve větším formátu znovu, aby „…každý ji užívati mohl, jako lidé staří, i jiní mdlý zrak mající“.
Texty kralické jednodílky z r. 1613 se staly základem pro další, už pobělohorská exilová vydání českých biblí, zejména Bible tzv. hallské, která vyšla poprvé v r. 1722 v Halle.
V r. 1613 určitě potěšila věřící také ilustrovaná bible vyšlá z presů tiskaře Samuela Adama z Veleslavína. Tento syn slavného tiskaře Daniela Adama z Veleslavína a vnuk neméně slavného Jiřího Melantricha z Aventýnu využil dědictví po svých předcích a opíraje se o vydání České bible svého děda, připravil nové vydání Písma svatého. Na svět přišlo dílo vpravdě monumentální – jedná se o rozměrově největší předbělohorskou knihu. Grafika se v ní díky větším rozměrům musela upravit, ale biblický text a dřevořezy zůstaly nezměněné jako u melantrišských biblí z let 1570 a 1577. Jednalo se v podstatě o další, v pořadí již šesté vydání bible „Melantrišky“. Zbožní čtenáři tak mohli znovu rozjímat nad biblickými slovy doplněnými více než stovkou krásných ilustrací, jejímiž autory byli mistr Florian Abel z Kolína nad Rýnem a italský malíř Francesco Tertio.
Kralická bible z r. 1613 patřila po Bílé hoře spolu s dalšími nekatolickými knihami k přísně zapovězeným. Ani bible Samuela Adama z Veleslavína však neměla jednoduchý osud. Melantrišské bible nebyly sice na indexu zakázaných knih, ale pod podmínkou, že některé pasáže v nich budou opraveny nebo začerněny. Muzeum ve Valašském Meziříčí vlastní dva exempláře kralické jednodílky z r. 1613 i Českou bibli Samuela Adama z Veleslavína.