V roce 1663 obyvatelé zdejšího kraje pocítili důsledky války habsburské monarchie s osmanskou říší. Po vítězství Turků u Nových Zámků se východní Morava dostala do bezprostředního ohrožení tureckou armádou, respektive jejích tatarských spojenců. Krymští Tataři byli totiž vazalové osmanského sultána a jejich povinností bylo sloužit v jeho vojsku. Lehké tatarské jezdecké oddíly měly za úkol podnikat rychlé výpady na území nepřítele, tam způsobovat zmatek a paniku v řadách civilního obyvatelstva. Zemští představitelé věděli o hrozícím nebezpečí a přikázali opevnit  Hrozenkovský, Vlárský a Jablunkovský průsmyk a rekrutovat místní obyvatele k jejich obraně. Ale kvůli nespolehlivosti majitelů hraničních panství, kteří si hleděli spíše svých zájmů, se stavba opevnění zpozdila a ani obránci nebyli řádně připraveni. Proto tatarské oddíly bez větších komplikací pronikly na území Moravy, kde začaly vypalovat vesnice a vraždit místní obyvatele, či je odvádět do otroctví.

Nejvíce byly tímto vpádem postiženy vsi na sousedním brumovském panství, jednalo se hlavně o obce Valašská Senice, Lidečko, Horní Lideč a Střelná. U Francovy Lhoty měli mít nájezdníci svůj tábor. Z Brumovska pronikli Tataři 6. října i na Vsetínsko. Zde způsobili největší škody v  Zděchově, Lužné a Hovězí, kde přenocovali v panském dvoře. Dle zpráv neznámého kronikáře měli Tataři zabít na Vsetínsku přes šest set lidí, ale při srovnání se záznamy v matrikách je tohle číslo hodně nadsazené. Každopádně určitě odsud odvlekli několik obyvatel do otroctví a uloupili místním koně a hovězí dobytek. Hlavně však zanesli strach mezi obyvatele kraje. Obavy z tatarského vpádu panovaly ve Vsetíně i v roce 1664, tehdy nechal jeho majitel Jiří Illesházy převézt na zámek několik děl z brumovského hradu, aby jej lépe chránil. Naštěstí pro místní obyvatele se tatarský vpád na Moravu už neopakoval.