V 19. století došlo k transformaci tradičních řemeslných odvětví na tovární výrobu. Tento trend postupně zasáhl i Valašsko a jednou z první oblastí kde se projevil, bylo sklářství. V regionu původně provozované lesní sklárny se staly zastaralé a na místo nich zde začali stavět zděné hutě s více pecemi, větším množstvím zaměstnanců, které produkovali rozmanitější sortiment sklářských výrobků. Tyto průmyslové sklárny jsou spojeny s osobou židovského podnikatele Solomona Reicha (1. ledna 1817 Staré Hutě – 1. dubna 1900 Velké Karlovice). Ten začal s vedením rodinné sklárny ve Starých Hutích v buchlovských horách. Roku 1838 založil společně s bratrem a nevlastní matkou firmu Samuel Reich a spol. Během dalších desetiletí si firma pronajala sklárny na Valašsku, které mělo dostatek surovin, levnou pracovní sílu a tradici sklářské výroby. Postupně se zde Samuel Reich a spol. rozrostla v jednu z  největších sklářských firem v monarchii.

V roce 1842 Reichové získal do nájmu od rožnovského velkostatku Františčinu huť ve Velkých Karlovicích (založena roku 1826). Postupně zde zprovoznili tři tavící pece, z nichž dodávali výrobky například do Vídně, Budapešti či až do Haliče. Firma si následně pronajala sklárnu v Krásně nad Bečvou vystavěnou roku 1855 hrabětem Kinským. Ve velkých Karlovicích si pronajali Reichové roku 1861 i druhou místní huť zvanou Mariánská. Později obě karlovické huti od majitele velkostatku koupili. Ve stejném roce nechala firma vystavět vedle Nového Hrozenkova Karolíninu huť, společně s dělnickými domky pro skláře. V polovině následujícího století se s ní stala samostatná obec Karolínka. Roku 1878 zakoupili Reichové také vsetínskou sklárnu, kterou dříve nechala postavit rodina Kohnů. Mimo to firma postupně získala další sklárny, skladiště či brusírny i v jiných oblastech habsburské monarchie. Sortiment výroby Reichů byl velmi široký.  Františčina Huť dělala převážně tabulové sklo, Mariánská Huť se zase zaměřila na výrobu luxusního skla pro lampy a lustry. Sklárna v Krásně vyráběla klasické užitkové sklo jako kalíšky, sklenice a lahve. V Karolínině Huti produkovali cylindry k petrolejovým lampám a broušené sklo, ve Vsetíně užitkové a později i laboratorní sklo. Všechny hutě firma postupně modernizovala a vybavovala například strojními lisy na sklo, plynovými pecemi, či pantografy na zdobení skla. Díky Reichům se tak na Valašsku úspěšně rozvíjela průmyslová sklářská výroba.