O tom, že například vlaštovky odlétají na zimu do Afriky, se učí děti již v mateřských školkách. Fakt, že se podobně chovají i motýli, zůstává mnohým lidem často utajen. Motýli se ve dne neformují jako ptáci v tažné šiky, takže jejich tah není vůbec zřejmý. Takto třeba až do Afriky odlétá nenápadná babočka bodláková nebo na české poměry obrovský lišaj svlačcový či lišaj smrtihlav.

Při své cestě na jih musí motýli často překonávat i vysoká pohoří. Při přeletu hřebenů přirozeně využívají horská sedla, kde pak dochází k takovému nahloučení motýlů, že to až pozorovateli bere dech. Pokud je takové sedlo uměle osvětleno, tisíce motýlů usedají u lamp či pouličního osvětlení. V těchto dnech můžete za ideální noci (bezvětří, teplo a obloha pod mrakem) potkat stovky tažných lišajů třeba v sedlech Kohútka v Novém Hrozenkově či na Soláni ve Velkých Karlovicích. Velké a charismatické lišaje doprovázejí někdy až tisíce můr několika tažných druhů. Mnohé z nich jsou nenápadné, šedé a vzrůstem nevelké. Najdou se mezi nimi však i barevně a tvarově zajímaví zástupci. Na fotografii je zachycena jedna taková dočasně u silného světla odpočívající skupina motýlích migrantů.