Humpen je velký pohár válcového nebo kónického tvaru oblíbený v renesanci a baroku. Vžilo se pro něj i označení vilkum - z německého wilkommen, jelikož se používal i jako vítací číše k slavnostnímu přípitku na uvítání hostů. Pokud nabídnutý pohár host nevypil nebo ho dokonce odmítl přijmout, dopustil se závažného společenského prohřešku, který mohl skončit i soudní žalobou.
Tyto pijácké poháry měly obsah 2 až 4 litry (!). Plnily se vínem a bylo zvykem vypít plnou číši na třikrát nebo čtyřikrát a to až do dna. Od druhé poloviny 16. století patřilo v české šlechtické společnosti připíjení k dobrému společenskému "mravu" a rozlišovalo se mezi připíjením „na uvítanou“ a připíjením „u stolu“, kdy se během hodování pronášely přípitky zejména na zdraví hostitele a hodovníků. Po každém napití bylo nutné zřetelně vyslovit: „Veselí buďme!“ Kdo už nevládl svým jazykem, musel ke všeobecného pobavení zaplatit pokutu.
Oblíbené neorenesanční humpeny, určené zejména pro německý trh, vyráběli v posledních dvou desetiletích 19. století výrobci dekorativního a luxusního skla, kteří se svižně přizpůsobili módní vlně historismů. Pseudohistorickou číši s Albrechtem z Valdštějna vyrobila sklářská firma Josef Riedl Dolní Polubný. Riedl byl jedním z nejvýznamnějších sklářských podnikatelů rakouské monarchie a současníci jej nazývali sklářským králem Jizerských hor. Pohár z růžového skla, foukaného, hutně zdobeného, malovaného zlatem a smalty pochází ze sbírek Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.
Památeční humpen z roku 1884 připomíná 250 let od zavraždění Albrechta z Valdštejna (1583-1634) - kontroverzní osobnosti českých dějin, politika a nejvyššího velitele císařských vojsk během třicetileté války. Na číši jej latinský nápis tituluje jako frýdlantského knížete a císařského vojevůdce a je na ní dle dobové barokní předlohy zpodoben s maršálskou holí. (Valdštejn vlastnil i vsetínské panství, a to díky sňatku s vdovou Lukrécii Nekešovou z Landeka.)
Humpen – Albrecht z Valdštejna, 1884. Foto Tomáš Hilger (2009)