Lidé, pokud vidí malé šedé zvířátko, tak jej běžně požadují za obyčejné myši. Není to vždy pravda. Na Valašsku totiž žije několik vzácných druhů malých šedých nebo hnědavě zbarvených hlodavců. Jedním z příkladů jsou myšivky. Dříve byly myšivky řazeny do samostatné čeledi. Nyní již dle přehledu evropské fauny patří do čeledi tarbíkovitých. S tarbíky, obyvateli pouští a stepí severní Afriky a Asie, které můžete vidět v některých českých zoologických zahradách, mají společné např. zvláštnosti ve stavbě chrupu.

Naše myšivka horská dosahuje délky těla mezi 5–7 cm s ocasem dlouhým 8–11 cm. Horní část těla je okrově hnědě zbarvená s tmavým pruhem na zádech. Myšivka se dožívá jen tří let věku a v porovnání s myší domácí má samice malou rozmnožovací schopnost – jen jednou ročně rodí od 2 do 7 mláďat. Myšivka nežije jen v ČR, vyskytuje se od střední Evropy až po střední Sibiř.

Myšivka je typické zvíře s noční aktivitou, ojediněle je však možné ji zastihnout i ve dne. Hnízdo si staví na vegetaci nebo v dutinách stromů. Zimu ale přečkává zimním spánkem ve vyhrabané podzemní noře. Do stavu letargie ovšem upadá i v letním období, hlavně, když se nečekaně hodně ochladí. Je to velmi čilé zvířátko, pohybuje se často skákáním na zadních nohách. Dobře leze i po vyšší vegetaci a přitom si pomáhá svým dlouhým ocasem.

Myšivky se u nás cítí doma v chladnějším prostředí horského smíšeného a jehličnatého lesa.  Poté, co skončila poslední doba ledová, žily myšivky všude, i v nížinách. Jak se pak oteplovalo, ustoupily myšivky do vyšších poloh a zůstaly také v hlubokých chladných údolích. V souvislosti s oteplováním klimatu je pravděpodobné, že počet lokalit výskytu myšivky ubývá, jak již prokázali zoologové u ptačích druhů či u motýlů s podobným rozšířením (hýl obecný, kos horský či motýl okáč horský). Vzhledem ke skrytému způsobu života a vzácnému výskytu se totiž její přítomnost obtížně zjišťuje

V Beskydech byla myšivka zjištěna především na vrcholech pohoří ve zbytcích přírodních lesů, na jejich okrajích, na pasekách nebo na mokřadech (např. Radhošť, Čertův mlýn, Kněhyně). Byla nalezena také na několika místech Javorníků od Velkých Karlovic až po Huslenky (např. Podťaté, Kychová) a také ve Vsetínských vrších (Lušovka, Vsacký Cáb). Vždy jen vzácně. Myšivka je zařazena ke zvláště chráněným druhům v kategorii silně ohrožený a je chráněná Bernskou konvencí.