Ano, je to tak! Skvělá zpráva pro všechny milovníky masa. I když si právě říkáte, proč by na tom mělo být něco neobvyklého. Ale neobvyklé to je. Právě teď, v období půstu! Všech šest postních nedělí totiž nezapadá do postních dnů. Víme, že půst předchází Velikonocům. Víte ale, kdy takový půst začíná a co znamená?

 

Období půstu určují Velikonoce, pohyblivé svátky, odvozující se od lunárního kalendáře. Slaví se po prvním jarním úplňku, který letos vychází na 31. března. Předchází jim půst trvající 40 dní, který začíná Popeleční středou. V minulosti se v tento den veřejně káli hříšníci a sypali si popel na hlavu – odtud pochází i známé úsloví „Popelec“ nebo-li Popeleční středa (46. den před Velikonoční nedělí).

První postní neděle se nazývá Černá a Pučálková. Černá se jí říkalo proto, že ženy se v ten den oblékaly do černé symbolizující smíření se s půstem. Pojmenování „pučálková“ bylo odvozeno od pučálce  – naklíčeného hrachu.

Druhá neděle je známá jako Pražná a k obědu se pražila naklíčená obilná zrna na polévku „praženku”.

Kýchavná je označení pro třetí postní neděli. Ve středověku lidé věřili, že kýchnutí přivolává mor. Říkávalo se „Jakž kdo kejchl, hned náhle umříti musil.” Lidé si po kýchnutí vždy popřáli „Pozdrav Tě Pán Bůh!”. Naši předkové se ale nákazy morem už neobávali, a proto kýchali, tak jako my „na zdraví“. Kdo kýchnul třikrát, byl zdráv údajně po celý rok.

Čtvrtá neděle je Družebná. Mládenci chodili do domů svých vyvolených a domlouvali svatby. Tento den se mládež družila a jedla koláče známé jako Družbance.

Předposlední, pátou neděli nazýváme Smrtnou. Vynáší se Smrt, k čemuž slouží postava Morany, Mařeny, Smrtky nebo také Smrtholky. Nazdobená lidská slaměná figura je vynášena ze vsi do potoka nebo do řeky, aby smrt (zima) odplula. Ovšem s křesťanským původem tato tradice nesouvisí a církev ji původně zakazovala jako pohanskou.

Poslední Květnou nedělí začíná pašijový týden. Připomíná se Kristův vjezd do Jeruzaléma, kde lidé vítali Spasitele palmovými ratolestmi, a proto se jí také říká Palmová. Naši předkové v tento den světili vrbové větvičky tzv. „kočičky”, aby je chránily před ohněm a bleskem.

 

Přijďte se již od 25. března podívat na velikonoční výstavu do zámku v Lešné u Valašského Meziříčí, a to až do 2. dubna, tj. včetně Velikonočního pondělí. Historické zámecké interiéry budou zdobit dekorace studentů ze Střední školy pro sluchově postižené ve Valašském Meziříčí.