26. 3. 1905 – 6. 4. 1974

K osobnostem pocházejícím z Valašska můžeme bez váhání zařadit také kardinála Štěpána Trochtu, rodáka z Francovy Lhoty.  

Štěpán Trochta se narodil v rolnické rodině, ve škole se projevoval jako bystrý student. Díky své inteligenci začal studovat na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. Ale z důvodu nemoci matky studia nedokončil a vrátil se domů, aby se o ni mohl starat. Po uzdravení matky se vydal do Itálie, kde vstoupil do řádu salesiánů. Roku 1932 dokončil Trochta pobyt v Itálii doktorátem z teologie a byl vysvěcen na kněze.

Po návratu domů je Trochta poslán do Ostravy, kde zahájil stavbu salesiánského domova a hřiště pro mládež. Ve městě uhelných dolů se dlouho neohřál, protože je mu svěřeno budování salesiánského domova v Praze – Kobylisích. Během heydrichiády v květnu roku 1942 je Trochta zatčen. Až do konce války je vězněn v koncentračních táborech Terezín, Mauthausen a Dachau, kde několikrát unikne jen o vlásek smrti.

Po válce byl Trochta roku 1947 papežem Piem XII. jmenován biskupem Litoměřickým. Jeho biskupské heslo znělo: práce-oběť-láska. Jako schopný diplomat byl Trochta vybrán za mluvčího katolických biskupů pro jednání se zástupci komunistické vlády o postavení církve v rámci státu. Díky tomu se dostává do hledáčku komunistické moci, jež ho začala sledovat.  Později na něj komunisté uvalí domácí vězení a nakonec Trochtu roku 1953 zatýkají a ve vykonstruovaném procesu odsuzují ke 25 letům vězení. V komunistických kriminálech byl Trochta, až do amnestie v roce 1960. To co v kriminálech zažil, bylo dle Trochtových slov horší než koncentrační tábory.

V roce 1968 byl Trochta plně rehabilitován a mohl se vrátit vykonávat svůj biskupský úřad. O rok později papež Pavel VI. jmenoval Štěpána Trochtu kardinálem bez veřejného vyhlášení, k tomu došlo až v roce 1973. V tomto období se ale Trochta potýkal se zhoršeným zdravotním stavem, způsobeným pobytem ve vězení. Během normalizace Trochtu opět začaly sledovat komunistické orgány. V dubnu roku 1974 si u něj vynutil návštěvu opilý komunistický tajemník, který se k němu choval hrubě a neuctivě. Vyčerpaný Trochta se po rozhovoru odebral na lůžko a následujícího dne dokonal na mrtvici. Jeho pohřbu se zúčastnil mimo jiné i Karol Wojtyla, který ho v proslovu nad rakví označil za mučedníka.