Člověk bez stromů nemůže přežít, stromy bez člověka ano. Všichni to víme, ale někdy je dobré si známé pravdy připomínat. Na podzim je ideální příležitost k připomenutí významu stromů. Barví se pestrou paletou odstínů, je vhodná doba k jejich sázení, a proto byl 20. říjen zvolen ve střední Evropě Dnem stromů.
Myšlenka Dne stromů vznikla už v předminulém století ve Spojených státech, u nás má však samostatnou tradici. V Čechách byly pořádány Stromové slavnosti poprvé masově v roce 1906 pod vedením Svazu spolků okrašlovacích. Na památku prohlášení národní samostatnosti se pak po celé republice začaly při stromkových slavnostech vysazovat sady, aleje nebo alespoň jednotlivé stromy, převážně lípy, zvané „stromy svobody“. Své lípy vysadily i obce valašskomeziříčského školního obvodu, „a to za vedení učitelského sboru, jehož členové měli všude případné proslovy,“ jak zaznamenal archiv. Také dnes různé organizace a školy téma stromů oživují a přibližují dětem a dospělým. Do celokrajové kampaně „Stromy a my“ se zapojilo i Muzeum regionu Valašsko – v zámku Lešná u Valašského Meziříčí probíhají během října oslavy Dne stromů. Prostřednictvím komentovaných prohlídek a prožitkových aktivit v zámeckém parku si tu připomínáme moudrost předků.
Dříve lidé stromům rozuměli lépe než dnes, uctívali je. Posvátným stromem starých Slovanů byl dub, lípa přišla později. Dub se objevuje v legendách, setkáváme se s ním na význačných místech – vysazoval se uprostřed návsi, kde se lidé scházeli a řešili důležité záležitosti. Duby téměř nebyly káceny, protože to mohlo přinést neštěstí. Velká úcta k nim tak zamezovala jejich ničení a uchovala staré jedince po velmi dlouhou dobu. Nejstarším stromem na Vsetínsku je hornolidečský dub (asi 500 let). Obsáhlý soubor domácích a cizokrajných stromů se nachází v Lešné u Valašského Meziříčí. Kromě památného buku poblíž kostela najdete v zámeckém parku jasany vysázené před 250 lety, torzo jednoho z největších mnohokmenných stromů v Evropě, majestátný platan javorolistý nebo stromy z éry dinosaurů.