Cvrček polní hraje se svými husličkami nezaměnitelnou roli v mnoha dětských pohádkách. Je to takový muzikantský symbol hmyzího světa. Co se ale moc obecně neví, je to, že stejně jako mnoho dalších dětských symbolů z pohádek a pořekadel – spí jako dudek, nelelkuj, roháči – skoro zmizel z Valašska. Dudek, lelek a roháč obecný se k nám zatím nevrátili, protože se jim na Valašsku pořád nelíbí (zřejmě tu nemají co jíst).

Jinak je tomu u cvrčka polního, který maximálně využil posledních suchých let, kdy nevyrostla hustá šťavnatá tráva a nově obsadil desítky nových luk a mezí. To, že se šíří, si všimlo i mnoho lidí, kteří mi toto divné obrněné zvířátko nosí s prosbou o určení. Cvrček polní je nezaměnitelný tvor. Je černý a dorůstá až 3 centimetrů. Svědčí mu slunné a suché louky s řídkou trávou, meze nebo okraje lesů. Nemá rád zastíněné, husté a vysoké travní porosty. V hlíně si na podzim mladí cvrčci hloubí nory, které pak další rok obývají jen samečci. Samičky nory opouští a hledají cvrkající samečky a pak místa na kladení vajíček. U nás ho můžeme zaslechnout a pak najít od konce dubna do srpna. Do června cvrká pouze cvrček, nejde jej proto s žádným jiným hmyzem splést. V létě se pak přidá plejáda dalších cvrkajících druhů hmyzu.

Pokud najdete noru s cvrčkem, většinou se se rychle schová, protože dobře slyší a vnímá otřesy půdy. Vylákejte ho stéblem trávy, které zasunete co nejhlouběji do nory. Často se do něj jako bulldog zakousne a nechá se vytáhnout až na světlo. Pokud přijdou další suché roky, bude cvrček dál dobývat další valašské louky.