Advent – období čtyř neděl před Vánocemi – se pomalu překlápí do své druhé poloviny.
Jak už naznačuje původ slova vycházející z latinského adventus – příchod, je tato doba spojena s křesťanským očekáváním příchodu Spasitele.
Lidové obyčeje praktikované v tomto tajemném období dlouhých nocí a krátkých dní však vycházejí z dávné předkřesťanské víry v moc zimního slunovratu.
Jím totiž vítězilo slunce nad zimou, což byl příslib jara a nové úrody. Právě proto byl původně považován za mezník starého a nového roku. Proto se do těchto dní koncentrovala celá řada kouzelných praktik, pomocí nichž si lidé hádali budoucnost v dalším roce – počasí, zdraví, manžela či úrodu.
Zvláštní věštecký význam byl v lidovém prostředí přisuzován svátku sv. Ondřeje (30. 11.). Ten byl považován za patrona nevěst, proto si v tento čas věštila svou budoucnost hlavně svobodná děvčata - třeba ze snu nebo litím olova, které doprovázela průpovídkou: „Svatý Ondřeju, olovo leju – dej mi poznati, co mám čekati!“.
Kouzlilo se a mnohde se ještě kouzlí i o dni svaté Barbory (4. 12.), a to pomocí „barborek“ - třešňových větviček.Věřilo se, že pokud „barborka“ do Vánoc vykvete, dívka, která ji utrhla, se do roka provdá.
K věštění budoucnosti bylo obzvláště vhodné období 12 dní mezi svátkem svaté Lucie a Božím narozením.
V těchto dnech se předpovídalo především počasí na následujících 12 měsíců. Návod, jak na to, se zachoval v díle Matouše Václavka z roku 1894: „Tu gazda každého z těch dní načrtne křídou na trám (nebo na dvéře) jizby své kroužek a do něho křížek. Načež pozoruje počasí každé čtvrti dne: mútná (pochmurná) čtvrť dne se v kroužku začárá; čtvrť bez mraků zůstane čistou. Tak pozoruje a črtá každého dne. Výsledek pak je obrazem počasí příštího roku.“ (Každý kruh připadl měsíci následujícího roku, čtvrtiny týdnům v měsíci; prázdné pole znamenalo jasno, plné zataženo nebo déšť).
Svobodná děvčata zase v těchto dvanácti dnech hádala, za koho se provdají: na 12 lístků napsala jména chlapců, uložila je pod polštář a každé ráno jeden zničila. Čí jméno zůstalo jako poslední, ten se měl stát dívčiným mužem.